Advertisement
František Demeter _ Nic než cokoliv
Vernisáž: 9. 10. 2026, 18:00
Výstava do: 1. 12. 2026
František Demeter /SK/ (* 1975 Trebišov)
STUDIA: 1994–2000 Vysoká škola výtvarných umení v Bratislave, ateliér maľby prof. Jána Bergera
SAMOSTATNÉ VÝSTAVY: 2017 – Nemám nič, Galéria ± 0,0, Žilina, SK; Veľké plátno, Galéria 19, Bratislava, SK; 2014 – Nic než plocha, Galerie SPZ Praha, CZ; NIE ÁNO NIE, Krokus Galéria, Bratislava, SK;
SKUPINOVÉ VÝSTAVY: 2018 – Stála expozícia Stana Filka v SSG/ Časť druhá: František Demeter a Tomáš Džadoň - PAVILÓN, Stredoslovenská galéria, SK; #OK/XII. Trienále malého objektu a kresby, Galéria Jozefa Kollára, Banská Štiavnica, SK; 2017 – Konstruktivní lyrika, Galerie města Plzně, Plzeň, CZ; Nový Zlínsky salon, Co je současný obraz?, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Zlín CZ; Obrazy toho čo zostalo, Krokus Galéria, SK; 2016 – Letná výstava 2016, Krokus Galéria, SK; Miera abstrakcie v konkrétnom živote klesá, Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica, SK; 2015 – Výstava finalistov Ceny Oskára Čepana 2015, DIG Gallery, Košice, SK; Rozum a vzdor, Východoslovenská galéria, Košice, SK; Letná výstava 2015, Krokus Galéria, SK; 2014 – VII. Zlínsky salón, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín, CZ; Letná výstava 2014, Krokus Galéria, SK; 2012 – Letná výstava 2012, Krokus Galéria, SK; 2011 – 1+2+3+4=10, Dom umenia, Bratislava, SK; Sharing a room (s Ch. Bazant-Hegemarkom), Krokus Galéria, SK; 2010 – Ateliér maľby Koceľova 23, Dom umenia, Bratislava, SK
REZIDENČNÍ POBYTY: 2017 – BANSKÁ STAVNICA Contemporary
Demeterova tvorba vykazuje záměrnou deestetizaci. Tvůrčí proces je patrný i navenek, dostává se do popředí. Tématy jsou nedokonalost, neúmyslnost a nesprávné rozpoznání. Zápach terpentýnu, ještě mokrá barva navozují pocit, jako by autor díla dokončovala i nyní, během výstavy. V případě Demeterovy výstavy není možné jasně rozlišit mezi uměleckými žánry (malba, obraz, objekt, instalace). Je záměrně zamlženo a dále obohaceno modelem participativního zapojení diváka do aktivace díla. A to nejen v procesu posunu a zrušení lícové a rubové strany díla. Autor pracuje s výřezy, skládá konstrukci děl z fragmentů, perforuje obraz a vytváří skrz něj výhledy. Čtvercová rámová konstrukce někdy nese pouze malou barevnou mapu plátna, která je do ní začleněna jako „ostrůvek“. Jindy je z plátna „vystřižena“, aby vytvořila pohled do obrazu (objektu), který se stává nástrojem pro pozorování okolí a definování našeho vnímání.
František Demeter připraví pro GAG, site-specific instalaci, jako určitou formu expanze média malby, kdy se prostor galerie stane východiskem prostorové konstrukce, kde důležitým aspektem Demeterovy tvorby, kromě již zmíněného tématu vlastní nejistoty, je zpochybňování a hledání smyslu malby v dnešní době, samotného smyslu pojmu malba. Malba již není něčím, na co se divák pasivně dívá; je to objekt, který určuje pohled, který nelze pochopit z jediného úhlu. Je nutné obejít jej, promíchat jej. V tomto procesu se začíná rozvíjet formální hra a pokud se divák zapojí, vstoupí do aktivačního modelu a začne komunikovat. Základním předpokladem pro pochopení děl je spontánnost, sugestivnost a nakonec radost z formalismu.“
(Úryvek z recenze Jána Kraloviče: „Obraz nestability“ (Yes No Yes od Františka Demetera).
František Demeter v Nic než cokoliv zkoumá malbu, která už není obrazem odděleným od svého okolí. Koláž částečně průsvitných barevných ploch působí jako předěl, který prostor vymezuje, ale neuzavírá. Barva je zároveň tím, na co se díváme, i tím, skrze co se díváme.
Barevné vrstvy papíru nasáklého epoxidovou pryskyřicí s pigmenty se spojují se zvlněnými polykarbonátovými plochami. Reliéf a pevnost ž dávají instalaci tvar a oporu, zatímco průsvitnost otevírá pohled do vrstev materiálu i na prostor za dílem. Svislé zvlnění zároveň rozkládá plochy do opakujících se pásů a proměňuje barevnou koláž v rytmickou, modulární sestavu. Rozdílná krycí schopnost pigmentů – například kostní černi, indické žluti či ultramarínu – určuje, co z těchto vrstev a z prostoru za nimi zůstává viditelné a co se ztrácí.
Instalace navazuje na neoavantgardní zpochybnění autonomie malby i na úvahy o rozšířené malbě, v níž nosič přestává být neutrálním podkladem a prostor za dílem pouhým pozadím. Barevné plochy lze číst také jako architektonický plášť. Adolf Loos v Principu obkladu (1898) popisuje zavěšené koberce, které vymezují místnost podobně jako stěny; konstrukce, která je drží na místě, přichází v jeho úvaze až poté. Materialove plochy však nejsou architektonickým obkladem, nýbrž propustnou hranicí mezi obrazem a jeho okolím.
Instalace zároveň vzniká opětovným použitím a přeskládáním materiálu starších děl. Každá nová realizace představuje dočasnou konfiguraci prvků s vlastní historií, nikoli konečný stav. Místy až „igelitový“ efekt syntetického povrchu narušuje představu čisté malířské abstrakce; epoxid není jen nosičem pigmentu, ale mění také způsob, jakým vnímáme barvu.
Mira Keratová
Výstavní projekt se koná s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a Statutárního města Zlín. Děkujeme.
Advertisement
Event venue
Burešov, 76001 Zlín, Czech Republic, Burešov ev. č. 3303, 760 01 Zlín, Česko, Zlin, Czech Republic
Tickets
Concerts, fests, parties, meetups — all the happenings, one place.