Name: Mýtus Meluzíny a jeho vztah k totalitním ideologiím
Start: 2026-03-24T18:00:00+01:00
Location: Literární Kavárna Týnská

$M\u00fdtus Meluz\u00edny a jeho vztah k totalitn\u00edm ideologi\u00edm$

Spolek Exthema vás zve na večer věnovaný Meluzíně, mýtu, který v sobě nese víc než jen středověkou legendu o tajemné bytosti na pomezí člověka a hada. Společně se podíváme na její proměny od Jeana d’Arrase až po moderní či poválečné reinterpretace a otevřeme otázku, proč se Meluzína znovu a znovu vrací jako nosný obraz kulturní imaginace.
V loňském čísle revue Symphilosophie vyšel článek The Myth of Melusine and its relation to the Totalitarian Ideology, který je volně dostupný online (https://symphilosophie.com/wp-content/uploads/2026/01/Issue-7-2025-Melusine.pdf). Na akci nám bude potěšením spolu s jeho autory, Terezou Havelkovou a Adamem Vostárkem, představit stěžejní teze textu a nabídnout prostor pro společnou diskusi.
Akce je otevřená všem – ať už přicházíte z filosofie, literatury, historie, fyziky, matematiky, nebo vás Meluzína prostě jen fascinuje. Všichni jsou srdečně zváni.
Událost bude členěna do tří částí.
V první části představíme proměny meluzínského mýtu od Jeana d’Arrase, kde příběh funguje i jako vyprávění legitimizující rodový původ a politický nárok, až po zpracování u Goetha, v němž se Meluzína stává figurou proměny, ambivalence a sebe-utváření. Ukážeme, jak motiv slibu, zákazu poznání a porušení hranice otevírá otázku vztahu mýtu, smyslu a lidské zkušenosti. Především se zaměříme na samotnou transformaci mýtu napříč jeho autory.
Ve druhé části se podíváme na Meluzínu ve 20. století, především na to, jak se mýtus vrací v prostředí surrealismu a ve zkušenosti války a exilu. Ukážeme, že surrealisté zpočátku mýtus nekladou do centra, ale od druhé poloviny 30. let v něm stále víc hledají způsob, jak reagovat na dobovou krizi: jako společný obraz, který dokáže vyjádřit něco, co se racionálním jazykem říká obtížně, a který má zároveň politický význam. S tím souvisí i jejich zájem o proměny, bytosti na hranici kategorií a vyprávění, která narušují samozřejmé představy o tom, kde končí člověk a začíná „jiné“. Vrcholem je Bretonův text Arcane 17, psaný v americkém exilu, kde se Meluzína objevuje jako symbol odporu vůči fašistickému pojetí mýtu; zároveň otevřeme i napětí tohoto přístupu: mýtus, který má osvobozovat, může zároveň svádět k idealizaci a k vytváření nových „nedotknutelných“ obrazů.
Ve třetí části otevřeme diskuzi nad tím, co v článku vyvstává jako klíčové napětí: celistvost jako snaha udržet pohromadě rozpory a různé vrstvy zkušenosti, versus totalita jako tlak na jednotný, uzavřený obraz světa. Na to diskuzně navážeme posunem k informaci ve fyzikálním smyslu. Budeme zkoušet promyslet, zda se podobný rozdíl neukazuje i tady: kdy „více informace“ znamená lepší orientaci v systému, a kdy se z toho stává nárok na úplný popis bez zbytku, který přehlíží šum, ztráty při přenosu, omezení měření i to, že pozorování samo do systému vstupuje. Jinými slovy: jak myslet informaci tak, aby zpřístupňovala celistvý obraz reality, ale nesklouzla k totalizující představě, že svět lze bezezbytku převést na data a mít ho plně pod kontrolou.