Name: KRÁSA FILMOVÉHO PLAKÁTU - VERNISÁŽ
Start: 2026-01-09T18:00:00+01:00
Location: Výškovická 113 , 700 30 Ostrava, Czech Republic

$KR\u00c1SA FILMOV\u00c9HO PLAK\u00c1TU - VERNIS\u00c1\u017d$

Do Ostravy míří hvězdy zlaté éry filmové grafiky. Kino Luna je představí na unikátní výstavě.
Kino Luna představí výběr nejvýraznějších filmových plakátů, které svou originalitou a výtvarným zpracováním dodnes fascinují.
V ostravském Kině Luna bude od 9. ledna do 9. března 2026 k vidění výjimečná kolekce československé filmové grafiky ze 60.–80. let minulého století. Výstava je zdarma a přístupná v rámci otevírací doby kina. Slavnostní vernisáž proběhne 9. ledna v 18.00 hodin.
Expozice představí přibližně padesát originálních filmových plakátů ze soukromé sbírky, která patří k největším v České republice a čítá přibližně 5000 exemplářů formátu A3. Její základ tvoří plakáty z bývalého kina v Novém Bydžově, které se postupně rozšířily systematickým sběrem i dary původních pracovníků kin.
Návštěvníci se mohou těšit na tvorbu legend československé grafiky, jako jsou Karel Teissig, Zdeněk Ziegler, Karel Vaca, Jiří Balcar, Milan Grygar či Karel Vyleťal. Výstava přibližuje charakteristické postupy tehdejší výtvarné tvorby – od práce s minimálními podklady až po výrazně autorské pojetí, které vedlo ke vzniku nadčasových a vizuálně odvážných plakátů.
Výstavu organizuje Kultura Jih, příspěvková organizace městského obvodu Ostrava-Jih. Pokud i vy chcete vystavovat své dílo v našich prostorách, obraťte se na naši kurátorku Lucii Bednářovou na e-mailu [email protected] nebo na telefonu 606 714 857.
O vzniku sbírky a své vášni pro československé filmové plakáty vypráví sběratel pan Lukáš Verfl v následujícím rozhovoru:
Co byl první filmový plakát, který jste získal, a proč jste si ho tehdy odnesl domů?
Nebyl to jeden plakát, ale celá krabice asi se šesti sty kusy. Když mi bylo čtrnáct, odložil jsem ji na půdu domu v Novém Bydžově. Plakáty pocházely z místního kina, kde můj otec brigádně promítal. Věnoval mi je jako dítěti, tehdy sloužily hlavně jako výzdoba pokoje. Krabice zůstala na půdě 24 let, kdy už jsem v domě dávno nebydlel, a když se naskytla možnost ji opět získat, odnesl jsem si ji – a tím to všechno začalo.
Kdy jste si uvědomil, že jde o celoživotní vášeň?
Prakticky okamžitě, když jsem po letech otevřel krabici a viděl krásu plakátů. Zlom nastal v roce 2015, kdy jsem uspořádal první výstavu a viděl reakce lidí – jejich nadšení i vzpomínky na slavné filmy. Tehdy mi došlo, že nejde jen o koníček.
Jak dlouho se tomu věnujete?
Systematicky od roku 2012, kdy jsem zachránil první krabici ze staré půdy. Tehdy se z dětské vzpomínky stalo opravdové sběratelské nadšení.
Co vás na československých filmových plakátech nejvíce fascinuje?
Krása.
Má některý z autorů pro vás osobní význam?
Nejvíce jsem si oblíbil Karla Teissiga pro jeho osobitý styl a konzistentní kvalitu od 60. do konce 80. let. Ikonický plakát Šelma na svobodě považuji za jeden z nejlepších československých plakátů vůbec. Nechci opomenout ani význam ostatních autorů, například Karla Vacy, autora 302 filmových plakátů.
Proč si plakáty 60. a 70. let získaly kultovní status?
Autoři často pracovali s omezenými podklady, což vedlo k originálním, autorským vizuálním řešením. Grafici měli svobodu, mohli experimentovat a využívali svou výtvarnou kvalitu, takže vznikaly plakáty nadčasové a unikátní.
Máte nějaký „poklad“, který by návštěvníci rozhodně neměli minout?
Celá výstava je složena z pokladů, ale osobně vyzdvihuji plakát Sladký život od Karla Vacy z roku 1962, který jsem získal teprve v roce 2025. Nebo plakát k filmu Slaměný vdovec z roku 1964 od Zdeňka Kaplana.
Jak složité je dnes získat původní plakáty a v jakém stavu se nacházejí?
Někdy využívám aukce, jindy zachráníme zapomenuté krabice od bývalých promítačů. Sháním také plakáty od bývalých zaměstnanců kin. Získané kusy archivuji, digitalizuji a vystavuji, aby je mohli vidět návštěvníci. Stav se liší – některé jsou poškozené, jiné zachovalé.
Jak omezené informace o filmu ovlivňovaly kreativitu grafiků?
Omezené informace podporovaly kreativitu. Plakát nebyl jen ilustrací děje, ale vizuální interpretací filmu. Grafici pracovali s motivem, náladou nebo abstrakcí a díky tomu vznikaly originální a nadčasové návrhy.