Advertisement
Objev reliktního záření v roce 1965 a jeho interpretace jako pozůstatek stavu vesmíru cca 400 tisíc let po začátku, ať jím bylo cokoliv, za nějž byly uděleny již tři Nobelovy ceny, byl vskutku epochální, neboť z oblasti spekulací a nepotvrzených hypotéz se kosmologie stala kvantitativní vědou.Nejdůležitějším důsledkem tohoto objevu bylo definitivní potvrzení myšlenky Velkého třesku, jejímž otcem byl belgický kněz, válečný veterán, důlní inženýr, matematik, fyzik a filozof Georges Lemaitre. Smyslem je připomenout, kdo a jak se na formulaci Velkého třesku podílel a proč právě objev reliktního záření v roce 1965 měl pro jeho přijetí zásadní význam. Je jich celá řada, ale já se soustředím na roli a příspěvky Alberta Einsteina, Vesto Sliphera, Alexandera Fridmana, Georgese Lemaitra, Edwina Hubblea, George Gamowa a Jamese Peeblese. Aby přelomový význam tohoto objevu byl pochopitelný, musíme začít o více než 40 let dříve.
• přednáší: prof. Jiří Chýla, CSc. [Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.]
• ilustrace: …
• Místo přednášky:
T2:D3-209 (posluchárna v 2. patře)
ČVUT FEL
Technická 2
166 27 Praha 6 - Dejvice
Advertisement
Event Venue & Nearby Stays
ČVUT FEL, Technická 1902/2, 160 00 Praha, Česko,Prague, Czech Republic