Advertisement
Periferie & Refugia je o (nouzovém) dlení, bydlení i nebydlení a o ukrytých koutech pražských. Dokumentární fotografie Aleny Dvořákové / Viktora Fischera a Petra Stibrala z nouzové kolonie Na Slatinách, série o cestách a úkrytech kolem metropole, včetně opuštěných a dočasně obývaných míst kolem Veleslavína Petra zewlaka Vrabce a Petra Horského a videodokument o jednom příběhu obyvatel města Marka Matviji.(Na pozvánce je použita fotografie Petra zewlaka Vrabce z okolí Slatin)
Dělnické kolonie a chudinská refugia - třeba neochočené ostrovy městské vegetace, považujeme často za nechtěný, někdy dokonce rušivý prvek v těle velkoměsta. Nebylo to tak vždycky: mezi válkami nouzové a dělnické kolonie v Praze tvořily poměrně velkou část bytového fondu. Ještě v 50. letech minulého století sociální geograf a afrikanista Ctibor Votrubec napočítal na okrajích Prahy 61 chudinských osad a kolonií. Dočasné úkryty (legálně i nelegálně upravená území pro bydlení) jsou dodnes součástí demografie Prahy, i většiny velkých evropských měst. V hlavním městě žije dnes bez domova nejméně 2000 lidí. Kapacita azylových domů a ubytoven nestačí a kdo je v nouzi, má jen malou naději najít dostupné bydlení. Někteří se stěhují na venkov, jiní hledají přístřeší v refugiích - dočasných útočištích, kempech, v improvizovaných úkrytech bez elektřiny a hygieny. Na taková místa narazíte, pokud se vydáte do opuštěných industriálních končin, podle potoků, železničních tratí.
SLATINY: Před rokem 1938 čítala kolonie Na Slatinách na pomezí Michle, Záběhlic a Vršovic asi dva a půl tisíce obyvatel. Žili tam dělníci z nedaleké Michelské plynárny i bývalí legionáři. Slatiny měly občanskou vybavenost, sportovní, kulturní a politické spolky, své živnostníky, řemeslníky, obchodníky, uživila se tam modlitebna a několik hospod. V 50. letech 20 století někteří Slatiňáci využili nabídku přestěhovat se do paneláků, ale mnozí zůstali. Devastace osady pokračovala hlavně po roce 1989: venkovská atmosféra rychle mizela, poetická a zelená zákoutí obsadili provozovatelé pokoutních autoservisů a vrakovišť, přibylo smetišť, vyhořelých domků a zpustlých zahrad, kde žili lidé bez domova. Slatiny jsou dnes druhé největší území, které má být podle Metropolitního plánu asanováno, čti: proměněno na další ze satelitních čtvrtí pro movité.
Nouzové a dělnické kolonie jsou sice ohrožené biotopy, ale vůbec nezmizely docela. Spíš se transformovaly do úkrytů v příkrých svazích a podle mokřadů, tam kde se developeři obávají podnikat. To jsou prostory, kde přežívají naši nejchudší a často anonymní sousedé. Jejich architektura vyhlíží nuzněji, než svépomocí postavené domečky starých dělnických kolonií.
Výstava Periferie & Refugia navazuje na výstavu Slatiny ve fotografii v Galerii Rohovka v roce 2023 v kulturní křižovatce Vzlet ve Vršovicích.
Na zahájení zahraje Michael Delia a od 19.hod
kapela Nerost která hraje "rituální folk" a "devotional ambient".
Z doprovodného programu:
18. září od 19 hod: prezentace knihy Zmizelá Praha-Nouzové kolonie Martina Dolejského a Davida Platila.
Jeden z autorů knihy David Platil představí formou přednášky novou publikaci vydavatelství Paseka, věnovanoui tématu provizorního bydlení v předválečné Praze: v dřevěných, plechových barácích, vyřazených železničních vagonech, maringotkách, opuštěných cihelnách a jeskyních. Sociolog a sociální antropolog David Platil se dlouhodobě se věnuje urbanismu a veřejnému prostoru. Od roku 2020 shromažďuje informace o nouzových koloniích a založil web Bahno Prahy.
https://www.bahnoprahy.cz/
říjen: tba
Video projekce práce Marka Matviji: Habitat, 2019
a
Periferie / Pocta Alexandru Hammidovi práce Martina Blažíčka z roku 2004.
Lidské tělo na hranici vize a pustiny. Opuštěný, průmyslovým znečištěním zatížený prostor se stává tísnivou krajinou mysli skýtající zoufalství i duchovní ustrnutí. Výraz filmu doplňují záběry pořízené rentgenovým snímáním a polyekranové kompoze. Marek Kimei Matvija se vrací k tématu postindustriální periferie. Ve spolupráci s kameramanem Janem Hofmanem a tanečnicí Andreou Miltnerovou navazuje na esej Místa mezi místy (r. Matvija & Epos 257, 2015). Film doprovází elektronická hudba Jakuba Rataje a improvizace pro japonské a západní nástroje.
https://matvija.cz/tag/film/
Alexander Hammid natočil v roce 1930 krátký film Bezúčelná procházka – v obrazové básni bez zvuku, zachytil (zdánlivě) „bezúčelnou” výpravu muže periferií předválečné Prahy - příběh a mýtický archetyp pražského chodce, rozdvojení a dvojníka, improvizace a nelineárního vnímání a prolínání časových rovin. Procházka je kanonické dílo českého avantgardního filmu a stala se zde výzvou pro interpretaci: projekt Periferie byl syntézou filmu, videa a živé hudby, kde autoři kombinovali původní filmový materiál Hackenschmiedových záběrů s novými foto a video obrazy a hudbou. Představení je výsledek spolupráce americké skladatelky a interpretky Beth Custer s českými umělci, fotografy, hudebníky a multimediálními tvůrci. Periferie odkazoval na kontinuitu mezi předválečnou avantgardu střední Evropy a poetiku audiovizuálního jazyka současnosti a zachytil proměnu krajiny periferie Prahy.
datum bude upřesněno
Výstavu připravili společně s autory Veronika Zapletalová za Galerii zámek Veleslavín a Miloš Vojtěchovský za Asociaci Mlok. Děkujem za poskytnutí prostor a podporu Městské části Praha 6.
https://www.facebook.com/zamekveleslavin/
Periphery & Refugia is about (emergency) dwelling and non-dwelling, and about hidden corners of Prague. Documentary photographs by Alena Dvořáková / Viktor Fischer and Petr Stibral from the workers colony Na Slatinách, a series of paths and shelters around the metropolis, including abandoned and temporarily inhabited locations around Veleslavín by Petr Zewlak Vrabec, and a video documentary about the story of the city's inhabitants. Workers' colonies and poor people's refuges - for example, untamed islands of urban vegetation - are often considered an unwanted, sometimes even disruptive element in the body of a big cities. It wasn't always like that: between the wars, emergency and worker colonies in Prague made up a relatively large part of the housing stock. As late as the 1950s, social geographer and Africanist Ctibor Votrubec counted 61 poor settlements and colonies in Prague. Legally and illegally adapted areas for temporary housing are part of the demographics of Prague, as well as most large European cities. There are at least 2,000 homeless people in the capital today, the capacity of shelters and hostels is not enough, and those in need have little hope of obtaining affordable housing. Some of them are moving to the countryside, others are seeking shelter in refuges, temporary shelters, camps, in improvised spots without electricity or sanitation. You will come across such places if you go to abandoned industrial areas, along streams, or along railway lines.
Advertisement
Event Venue & Nearby Stays
Veleslavín (zámek), Veleslavínská 1/30, 162 00 Praha, Česko, Prague, Czech Republic