Name: Michal Prokop & Framus five
Start: 2025-11-19T19:00:00+01:00
Location: Palackého třída 126, 612 00 Brno-Kralovo, Czech Republic

🎫https://vstupenky.semilasso.cz/event/Michal-Prokop-Framus-five-96292?imedium=timeline
🎫https://goout.net/cs/listky/michal-prokop-and-framus-five/thpeb/
Framus Five se řadí mezi jednu z nejvýznamnějších skupin české rockové historie. Prapočátky skupiny lze najít už v roce 1963, ale skutečná historie pod stávajícím názvem se datuje od roku 1967, kdy se dosavadní kytarista Michal Prokop poprvé postavil k mikrofonu jako zpěvák. Svou činnost přechodně ukončila dvakrát, jednou v roce 1971 a pak v roce 1990, kdy leader Michal Prokop vstoupil do politiky. V roce 2006, po vydání desky Poprvé naposledy, Framus Five naplno obnovil svou koncertní činnost v této sestavě:
Michal Prokop – zpěv, kytara, harmonika
Jan Hrubý – housle
Pavel Marcel – kytara
Andy Čermák – klávesy
Zdeněk Wimpy Tichota – baskytara
Pavel Razím – bicí
Jiří Šíma – saxofon
Roman Němec – trubka
Letos na jaře 2025 vydal Michal Prokom s FRAMUS FIVE nové album OSTRAKA:
Po Platinovou deskou dekorovaném albu Mohlo by to bejt nebe… přichází Michal Prokop s novinkou. Její název je na první pohled nezvyklý, stejně jako k antice odkazující grafika Karla Halouna a Luďka Kubíka, ale po poslechu titulní písničky je jasno. Hudebnicky třígenerační kapelou Framus Five podporovaný zpěvák zůstal věrný jedinečné rockové muzice i kvalitním textům o nás pro nás. Jeho koncerty jsou úspěšně důvěryhodným mixem staršího i nového repertoáru v elektrické i akustické podobě, jeho kapela se proměnila ve víc než jen dokonalé doprovázeče, neboť také v časté spoluautory písní. Muziku dodal třikrát Prokop sám, zásadně přispěli klávesista Andy Čermák, kytarista Pavel Marcel a basák Zdeněk Wimpy Tichota. Společně s osvědčenými textaři Michalem Bulířem, Martinem Němcem, Janem Lacinou nebo Tomášem Rorečkem vznikla sada 12 skladeb, od bluesového písničkářství s foukací harmonikou přes hutnou jižanskou kytarovku až po drama s varhanami páně Hammonda, to vše s neodmyslitelnými houslemi a dechy .
Od vstupního singlu A přece ráno až po závěrečné bilanční Vyrovnání je to opravdové album ve chvíli, kdy si na to téma mnozí nehrají s tím, že jeden písňový výstřel stačí. Parádním bonusem je třinácté Na shledanou, šedesátková Šlitrova melodie a Suchého text v Prokopově překvapivé úpravě. Ale žádný přehnaný sentiment se nekoná: Ostraka je naší nejednoduchou dobou místy vážný, občas s vítaným nadhledem podaný, vždy energický kus muziky silně okysličené kapely a zpěváka, jehož 78 let vskutku není žádný věk. Mluvit o albu roku je v dubnu složité, ale je vysoce pravděpodobné, že ještě v prosinci o něm právem půjde řeč – vskutku stojí za to. Dvanáct nových písní plus jeden speciální bonus.
#vidimesevsemilasse
#ikulturamuzebytdarek