‘ચોપ્પન વર્ષની ઉંમરે, હું ચોવીસ વર્ષના છોકરાની જેમ તારો હાથ માંગવા આવ્યો છું.’
મઘુ રાય લિખિત અને નીરવ વેગડા દિગ્દર્શિત આ નાટક ‘ચતુષ્કોણ’ ભૌતિક અંતરથી દૂર છતાંય આત્મીય અંતરથી એકબીજાની નજીક જીવતા પાત્રોની વાત છે. સાલ, સદીઓ અને સમય ભલે બદલાયા કરે, પણ બે જણ વચ્ચેની લાગણીની આ વહેંચણી અને તેમના અંતરનો વિરોધાભાસ હંમેશા એકબીજાની વિરુદ્ધ આવતા રહ્યા છે, અને એજ રીતે કેટલીક અદ્ભૂત વાર્તાઓ આપણને મળી છે.
પતિ કે પત્ની સાથેના સંબંધમાં પ્રામાણિકતા કેટલી હદ સુધી સચવાતી હોય છે? સાચવવી જોઈએ? ‘ચતુષ્કોણ’ એવા બે પાત્રોની વાત છે જેમની મિત્રતા સામાન્ય પત્રવ્યવહારથી શરૂ થઈ, પરંતુ તેનું પરિણામ ‘પ્રેમ’ આવ્યું. ત્યારબાદ, પત્રવ્યવહાર વધુ ગાઢ બનતો ગયો. સામાન્ય કાગળોની આપ-લે આગળ જતાં એટલી અંગત થઈ ગઈ કે એક કવરની અંદર બીજું કવર સંતાડીને મોકલવું પડ્યું.
શું એકબીજાને 2 કે 3 વાર મળ્યા પછીયે, માત્ર પત્રવ્યવહારના કાગળો પર પ્રેમ નામનું પેપરવ્હેઈટ મૂકી શકાય? ખાસ કરીને ત્યારે, જ્યારે તમે પોતે જ પરિણિત હોવ?
Event Venue
Kalsmruti by sscc, Ahmedabad, India
INR 150.00